Nejlepší přání

Na světě je jediná,
přesto každý z nás ji má...
Znají odpověď tvé rty?
Je to lehké - jsi to ty!
Té nejlepší mamince pod sluncem
posílá v Mezinárodní den žen...

Chci ti říci na Den žen,
že jsem vážně okouzlen,
vážně je to se mnou vážné,
vzývám své anděli strážné,
aby mě přenesli k tobě,
co ji nosím stále v sobě.
Ty jsi moje jediná,
s tebou vše končí i začíná.
Přání ke Dni žen posílá
....

Posílám pusinky na dobrou noc,
protože mám tě, lásko, rád moc.
Posílám přáníčko ke Dni žen,
protože jsem tebou okouzlen.
Posílám své srdce v přáníčku,
protože je jen tvé, mazlíčku.

Zamiloval jsem se do tvých očí,
z kterých se mi hlava točí.
Zamiloval jsem se do tvých rtů,
které chci zasypávat stovkami polibků.
Zamiloval jsem se do tvých paží,
co se mě stále obejmout snaží.
Zamiloval jsem se do tebe,
snad spolu navždy budeme.
Krásný Den žen přeje

Miluju tě víc, než dokážu popsat,
myslím, že už jsi to musela poznat.
Moje srdce jen po tobě plane,
ať se cokoliv stane.
Krásný Den žen.

Nejkrásnější ze všech květů,
bez tebe hned smutno je tu.
Chci s tebou být neustále,
ať se pořád rádi máme.
Krásný Den žen, lásko.

Miluju tě mnohem víc,
než jde vůbec slovy říct.
Ty jsi moje múza,
bez tebe - no hrůza!
S tebou přichází sen,
tvým šarmem jsem okouzlen.
Chci být s tebou už navždycky,
myslím to vážně, fakticky.
Krásný Den žen, lásko.

Kdybych ti měl něco dát,
své srdce bych ti daroval rád.
Beztak už je dlouho tvé,
celé nenávratně zamilované.
Krásný Den žen, lásko.

Víš, že jsi to nejhezčí stvoření na této planetě?
Takovou přítelkyni, jako jsi ty, nemá nikdo na světě.
Miluju celou duší a celým srdcem tebe jen.
Přeju ti, lásko, krásný Mezinárodní den žen.

Jsi velká kráska,
a ve mně je láska,
miluju tě.
Pořád na tebe myslím,
o jiných dívkách už nevím,
beruško, chci tě.
Když je ten Den žen,
udělejme si pěkný večer,
rozmazlím tě ;-)

Víš, nepotkal jsem ještě žádnou podobnou,
která by se mohla měřit s krásou tvou.
Jsi nejmilejší osůbka, co na světě znám,
zas a znova moc rád ti svou lásku vyznávám.
Všechno nejlepší ke Dni žen.

Není to sen,
dnes je Den žen.
Velký svátek máš,
tak ať si ho užíváš.

Víš, chtěl bych tu vždy pro tebe být,
jen tebe jako ženu svou ctít,
v lásce společně létat.
Už nikdy tě nebude trápit samota,
dovol mi nitky tvého života
v krásném zasnění splétat.
Krásný Den žen, miláčku.

Líbí se mi, jak se na mě díváš,
vždycky mě tím svým pohledem rozehříváš.
Jsem šťastnej jako blecha, že tě mám,
přání ke Dni žen ti z lásky posílám.

Je krásné být s tebou,
jsou to chvíle protkané něhou,
společně se dostáváme do ráje,
realita náhle tak sladká je...
Nikdy se s tebou nemůžu rozloučit,
protože bych s tebou pořád chtěl být.
Jsi moje láska a nikdo mi není na světě cennější,
k Mezinárodnímu dni žen ti přeji všechno nejlepší.

Lásko, svátek dnes máš,
tak ať si ho užíváš,
ani jedna věc tě netrápí,
tvé srdce se v rozkoši utápí,
myšlenkami ať se vznášíš v oblacích,
na rtech máš úsměv a slyšet je smích.
Kytičku z lásky ti posílám,
jen tebe, miláčku, rád já mám.

Babičko, ty by sis zasloužila přání každý den. Neznám hodnější babičku na světě.
Z celého srdíčka ti tedy chci dnes popřát:
Překrásný Den žen!
Mám tě moc ráda, babi.

Netušil jsem, že existuje víla,
která by tak úžasná byla,
a teď jsi tady se mnou.
Už nikdy nechci být bez Tebe,
snad navždy spolu budeme,
život je rozkoší ve dvou.
Ke Dni žen Ti gratuluje
Tvůj .....

My jsme odešli,
vy žijete,
my čekáme,
vy přijdete.

To, že se rána zahojí, je jen zdání,
v srdci bolest zůstává a vzpomínání.

Odešel jsi, jak si to osud přál,
v našich srdcích a vzpomínkách zůstáváš dál.
Roky plynou, jak tiché řeky proud,
jen bolest nedá zapomenout.

Bylo-li na světě zásluhou blízkého člověka trochu víc lásky a dobroty, trochu víc světla a pravdy, měl jeho život smysl a zůstává navždy zapsán v našich srdcích. Upřímnou soustrast!

Slova nemohou vyjádřit smutek, který s Tebou cítím v této době.

Všechno má začátky,
všechno má konce,
kreslené pohádky,
pohřební zvonce.
Mezi tím život pomalu plynoucí
a je nám líto, že vše je už na konci.
Upřímnou soustrast.

Pro tichou chvíli, kdy duši blízké dáváme sbohem, přejeme Vám odvahu a sílu.

Čas ubíhá a nevrací, co vzal. Jen láska, úcta a vzpomínky v srdcích zůstávají.

Těžko se s Tebou loučilo,
těžké je bez Tebe žít,
láska však smrtí nekončí,
v srdci Tě stále budeme mít.

Cítíme s Vámi v těchto těžkých chvílích.

Přijměte upřímnou soustrast ve Vašem hlubokém zármutku.

Dny plynou jak tiché řeky proud,
jen bolest v srdci trvá a nedá zapomenout.

Když zemře maminka, i slunce zajde,
v duši se rozhostí zvláštní chlad.
Těžko pak ve světě ještě se najde,
kdo by jak maminka uměl mít rád...

Jsou lidé, kteří pro nás v životě znamenají víc než ostatní. O to těžší je naučit se žít bez nich! Upřímnou soustrast.

Jen svíci hořící
a hezkou kytici
Ti na hrob můžeme dát,
chvíli postát
a s láskou na Tebe vzpomínat.

Odešel drahý,
bez slůvka rozloučení,
odešel tak náhle
až těžko k uvěření.

Hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit. Přijměte naší upřímnou soustrast.

Světlo jedné duše uhaslo,
však její teplo hřeje naše srdce dál...
Odešel člověk, jehož jsme milovali,
v našich vzpomínkách však bude žíti dál.

Zapalte svíce,
kdo jste ho rádi měli,
vzpomeňte na krásné chvíle,
které jsme s ním prožívali.

Existuje země živých a mrtvých. A mostem mezi nimi je láska...

Vše zmizí, jen stopy Tvé lásky a práce zůstanou...
Hluboký zármutek zůstává po tom, kdo nás navždy opustil.

Kdo žije v srdcích svých milých, není mrtev, je jen vzdálen. Upřímnou soustrast.

Maminko! Už nikdy tak nemohu nikoho oslovit, co všechno je řečeno v tom jediném slově. Neměla bych truchlit sama pro sebe, co už nebudu mít, ale pro to, co nebude mít ona.
Už žádný západ slunce, žádná ranní káva, žádný zpěv ptáků, žádná krásná slova. Pro ni budu dál žít, aby věděla, že to, co mi celý život dávala zůročím. Aby věděla, že budu dobrým člověkem.
Jako dítě jsem se jí tak moc nechtěla podobat. Co bych teď dala za to, kdyby ve mně někdo její podobu viděl.

Života jiskra v dáli teď uhasíná, však její teplé světlo nám v myslích a srdcích bude tepat a doutnat dál a jednou, byť byl by to sebemenší plamínek, rozžehne se a teplem svým nás opět zahřeje.

Žádná slova nemohou
vyjádřit zármutek,
který cítíme s Vámi
v této těžké chvíli.
Upřímnou soustrast.

Ať je ti zem lehká,
tvé publikum miluje tvé verše,
stále ještě ti tleská,
kdybys byl ještě mezi námi,
tvé básně by byly stále žehnány,
škoda, že už nikdy nesložíš nová dílka,
snad dobře ti je v roli andílka.

Vydal ses cestou,
jíž chodí každý sám,
jen dveře vzpomínek
jsi nechal dokořán.
Dík za to,
čím jsi nám v životě byl,
za každý den,
jenž jsi pro nás žil.

Smrti se nebojím, smrt není zlá,
smrt je jen kus života těžkého,
co strašné je, co zlé je,
to umírání...

Jediné srdce na světě jsme měli,
jež dovedlo nás milovat.
Kdybychom láskou budit je chtěli,
neozve se nám vícekrát.
Utichlo, zmlklo, šlo už spát...

V náručí Boží, odkud jsme vyšli,
večer se všichni sejdeme zas,
kdo by se děsil, kdo by se třás!
Z Oteckých paží, z Otcova domu,
byli jsme na mžik posláni na svět,
kdo by se obával vrátit se zpět.

Smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého.
Co těžké je, co zlé je, to umírání je.

Nikdo nám neřekne, nikdo nám nepoví,
čím byla maminka každému z nás.
Nikdo ji nevrátí, nikdo ji nevzbudí,
nikdy již nezazní nám její hlas.