Zamilované přání

Všechno nejlepší, kvítečku můj luční,
zvu tě na vášnivou plavbu noční,
až večer roztrhne se s červánky pytel,
chci tisíckrát ti dokázat, že jsem tvůj přítel.

Od toho, kdo rád Tě má,
čteš si tohle přání.
Ten, kdo na Tě vzpomíná,
Ti přeje všechno krásný.

Až večer pyžámko si oblékneš,
až do postýlky ulehneš.
Až peřinkou se přikryješ
a zavřeš očka svá.
Ta krásná chvilka nastane,
když láska ve snu povstane.
Pusinku pro krásné snění na křídlech Ti posílám,
oddej se, zlato, plně svým vzpomínkám
a věř, že jsi láska má,
jenž na světě je jen jediná.
Dobrou noc.

Hlavou se mi honí myšlenek tisíce,
všechny mají jednu věc společnou,
vychutnávám si je, dech při tom tajíce,
všechny jsou jen a jen o nás dvou.

Víš, lásko, já miluji Tě,
jako nikdy jsem nikoho nemiloval.
Tak dovol mi, abych na plátno Tvého života
srdce namaloval.

Má lásko,
opustil jsi mě a já se trápím.
Jen Tebe jediného já v srdci nosím.
Jsi to jediné, co mám
a ztratit bych nechtěla,
a přeci se s Tebou loučit musím,
s LÁSKOU a smutkem na srdci.

Nemusíš být ministr vnitra,
abys viděl do mého nitra.
Nemusíš být ministr lásky,
abys mohl hladit mé vlásky.
Hlavně, že jsi to ty.

V tomto přání se chci vyjádřit o štěstí a lásce,
která je chladná jako led
a někdy sladká jako med,
o tom, že místo trápení by ses měla více smát
a život si užívat,
o budoucnosti, co na Tebe někde čeká nebo čekala,
o krásné budoucnosti, co Tě potká nebo potkala.
To vše a mnohem více přeje

Miláčku,
popral bych se kvůli Tobě s medvědem,
prošel bych plameny pekla,
šel bych za Tebou světa kraj,
brodil bych se nekonečnými hlubokými bažinami,
ledovými mrazivými pláněmi,
vyprahlou sálající pouští.
Zítra za Tebou přijdu. (Pokud nebude pršet!)

Mám Tě ráda, a proto Ti nebudu posílat žádné básničky, ale půjdu rovnou k věci: Chci, abys byl šťastnej a to Ti přeju z celého srdce.

Až budeš do snění odcházet za chvíli,
Tvoji tvář pohladí jen dotyk motýlí.
Nelekni se, moje lásko, motýl má tu moc,
přináší Ti, milovaný, pusu na dobrou noc.